JEDINEČNÝ VELETRH KNIH

Nejen, že jsme si mohli koupit první výtisky, ale setkat se i s nejznámějšími autory.

   Nikdy jsem nevěřila, že budu mít takovou čest se zúčastnit tak velkolepé události. Vážená rodina Paleových se rozhodla uspořádat literární festival století. Jsou obrovští obdivovatelé veškeré literatury a takové rodině, samozřejmě, nechybí ani peníze. Jejich rodinná dynastie má kořeny až někde v 18. století, a i tehdy byli bráni za úctyhodnou rodinu.

   Veletrh se nemohl konat nikde jinde než v jejich majestátním sídle na okraji Yorku. Jelikož bylo slunečno a příjemné teplo, celé to probíhalo v zahradách, ale mohli jsme okusit závan veškeré literatury v knihovně. Nevím, jak to dokázali, však celá jejich sbírka byla tvořena z prvních výtisků. Od Giovanniho, přes Hemingwaye, po Čapka. Byli tu všichni. Je to něco neuvěřitelného. Dokonce přímo uprostřed této euforie se některé knihy prodávali.

   Po celém pozemku byly rozestavěna posezení, stánky s knihami a občerstvením, které bylo k mému překvapení zadarmo. Ba i zájemci o chvíli klidu se mohli zašít do knihovny, kde si mohli vypůjčit jedno z pokladů a usednout do pohodlných křesel anebo na kanape u oken.

   Milovníci fantazy příběhů ocenili přítomnost J. K. Rowlingové, Mary E. Pearsonové a Stevena Eriksona. Předčítali svá nejznámější díla, debatovalo se o nich a, samozřejmě, nemohla chybět ani autogramiáda. Romantici, dobrodruzi a ani příznivci hororů nepřijeli, aby se nesetkali s jejich idoly jako Clive Barker, Stephen King, Kateřina Dubská a Dan Brown.           

   Pořádala se soutěž, u které byla potřeba rychlost a orientace. Jednalo se o labyrint z živého plotu. Kdo první vyšel na druhé straně bludiště, mohl si vybrat jakoukoliv knihu z Paleovic celé sbírky. Nemusím snad ani zmiňovat, že se zapojili úplně všichni. Ohromnou příležitost vlastnit knihu svých snů se ujal náctiletý mladík. Výběr jeho ceny byl kupodivu zajímavý. Požádal o Robinsona Crusoea od Daniela Defoea. Těší mě vidět, jak se mládež zajímá o literaturu, a nejen sociální sítě.

   Večer se atmosféra úplně proměnila. Rozdělal se oheň, okolo se rozmístili nádherné lavičky a křesla udělaná ze špalků a kmenů a všichni vyprávěli příběhy. Pan Pale mluvil o jejich rodinné historii. Když jeho předek projevil vášeň o literaturu, což se nelíbilo jeho otci, který z něho chtěl mít doktora. Paní Paleová naopak mluvila o lásce mezi zakladatelem a jeho chotí. Ovšem i o lásce svojí a jejího manžela. Navždy mi v hlavě utkví vyprávění naší hostitelky: „Byla to láska na první pohled. Seděli jsme na aukci a přehazovali se o výtisk Anna Kareninová od Tolstoje, když Edward ztratil trpělivost a ohlédl se. Poté se naše pohledy střetli, svět se zastavil a zůstali jsem jen my dva. Probralo nás až klepnutí kladívka, kdy licitátor prohlásil dílo za prodané. Nakonec ho v naší neduchapřítomnosti odkoupil někdo úplně cizí,“ zasnila se paní Paleová. „A nikdy jsem to neolitoval, protože žádné mistrovské dílo nestojí za ztrátu mé milované Jane,“ přidal se do vyprávění náš hostitel.

   Jsem neskutečně vděčná, že jsem mohla být součástí něčeho tak magického. A pro knihomola jako já byl takový zážitek nepřekonatelný.