Chrám Matky Boží v Paříži
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Victor Hugo (1802–1885) - všestranný a už ve své době velmi slavný spisovatel, věnoval se poezii, próze i dramatu. Do dějin Francie se zapsal i jako významný politik.
Literární druh: próza
Literární žánr: epika
Kompozice: vystavěna na protikladech – základní protipóly tvoří střet dobra a zla
Časoprostor: středověká Paříž za vlády Ludvíka XI. (náměstí Gréve, Dvůr divů, ...)
Motiv: nešťastná láska, sobeckost, tragická smrt, oddanost
Námět: originální
Myšlenka díla: ukázat všechny vrstvy obyvatelstva Paříže v pravém světle (že i cikánka či hrbáč můžou mít lepší povahu než vysoce postavený kněz)
Jazykové prostředky: spisovný jazyk, objevují se i archaické výrazy a výrazy knižní, řeč postav je rozlišena podle jejich společenského postavení a obsahuje mnoho hovorových výrazů
Hlavní postavy: Quasimodo, Esmeralda, kněz Claudius Frollo, Phoebus
Děj: příběh začíná roku 1482 na svátek všech bláznů. Snad všichni Pařížané spěchají do centra, aby zhlédli nová divadelní představení a nenechali si ujít volbu krále bláznů. Tím se nedobrovolně stává jednooký hrbáč Quasimodo, kterého nadšený dav přestrojí za krále a na ramenou jej nosí po náměstí. Do zesměšňující situace zasáhne ctihodný kněz Claudius Frollo, na jehož příkaz se jeho zohavený chráněnec vrací zpět do chrámu Matky Boží, kde působí od malička jako tamní zvoník. Před chrámem během slavností tančila se svou kozičkou Džali krásná cikánská dívka Esmeralda, do níž se na první pohled kněz Frollo zamiloval.
Jeho chráněnec Quasimodo ji chtěl z věrnosti a lásky k svému pěstounovi unést. Čin se ale nezdařil, dívka byla zachráněna kapitánem královských lučištníků, důstojníkem Phoebem z Chateupersu, do něhož se poté zamilovala. Quasimodo je za pokus o únos veřejně mučen na pranýři. Všichni po něm házejí, co jim přijde pod ruku, zesměšňují ho, nadávají mu. Jen milosrdná Esmeralda mu pomůže v jeho utrpení a dá spoutanému mladíkovi napít.
Důstojník Phoebus si sjednává schůzku s Esmeraldou, i když je již zasnoubený s jinou dívkou. Frollo ho ze žárlivosti probodne jej dýkou, uteče a Esmeralda se domnívá, že milovaný důstojník zemřel. Je neprávem z činu obviněna a hrozí jí poprava. Důstojník je ale ošetřen, a i se svou snoubenkou se v klidu dívá, jak nevinnou dívku vedou na popravu.
Když už má Esmeralda oprátku na krku, unese ji Quasimodo do chrámu, kde jí vyzná dlouho skrývanou lásku. Frollo ale s pomocí tuláků a žebráků na kostel zaútočí, aby dívku získal. Přemlouvá ji, aby se stala jeho milenkou. Ta jej odmítá.
Před popravou je uvězněna do kobky se ženou, která v ní pozná před mnoha lety unesenou dcerku. Matka je ale zabita, když je jedním ze strážných tvrdě odstrčena a při pádu si rozrazí hlavu o kámen. Esmeralda je nakonec popravena oběšením. Quasimodo celý hrůzný čin vidí spolu s knězem Frollem, uvědomí si jeho ničemnou úlohu v celém příběhu. To bez jeho lží by dívka mohla ještě pořád spokojeně žít. Proto shodí Frolla z chrámového balkonu a záhadně mizí.
Po několika letech jsou v hrobě nalezena dvě těla, ženskou kostru objímá zohavená kostra mužská.